Naše studie si klade za cíl změřit skutečný přínos v redukci hmotnosti u obézních pacientů, kteří pro fibrilaci síní podstupují zákrok katetrizační ablace.
Co je fibrilace síní?
Fibrilace síní patří mezi nejčastější arytmie u člověka a je spojena s významným zvýšením úmrtnosti. Dle Framinghamské studie (studie v USA) narůstá celková úmrtnost o 50-90 % v porovnání s populací se sinusovým rytmem. Vysvětlení může být celá řada. Jedním možným je skutečnost, že v naprosté většině případů provází fibrilace síní různá srdeční onemocnění nebo je jakýmsi ukazatelem rizika těchto onemocnění. Souvisí to se skutečností, že s výjimkou fibrilace síní u zcela zdravých jedinců je fibrilace síní projevem přítomnosti funkčních odchylek v svalovině síní. Tato arytmie je charakterizovaná rychlou nekoordinovanou akcí srdečních síní, která může vést k srdečnímu selhání, vzniku sraženiny v srdci. Tato sraženina se může utrhnout a vést až ke vzniku cévní mozkové příhody či jiných komplikací. Tato arytmie významně snižuje kvalitu života a zhoršuje fyzickou kondici. Může vést i k dalším komplikacím včetně zhoršování mozkových funkcí až demenci. Fibrilace síní představuje také vyšší riziko oběhové zástavy pro fibrilaci komor. Kromě výše uvedeného je tato arytmie spojena výraznými náklady na dlouhodobou léčbu.
Jaké jsou příčiny fibrilace síní a rizikové faktory?
S fibrilací síní se nejčastěji setkáváme na podkladě strukturálního onemocnění srdce např. vlivem ischemické choroby srdeční, chlopenních vad. Tyto změny mohou být podmíněny špatnou kompenzací krevního tlaku, cukrovky a především přítomností nadváhy či obezity. Arytmii může vyvolávat onemocnění štítné žlázy, syndrom spánkové apnoe, akutní stavy. Mezi další rizikové faktory patří kouření, nadměrná konzumace alkoholu a sedavý životní styl.
Jak se léčí fibrilace síní?
Základní pilíře léčby tvoří kontrola rytmu, tepové frekvence a antikoagulační léčba. Dle typu fibrilace síní můžeme přistoupit k podávání léků, elektrické kardioverzi nebo katetrizační ablaci. Základem katetrizační ablace fibrilace síní je použítí radiofrekvenční energie nebo kryoenergie k izolaci plicních žil k vyloučení ložisek způsobujících arytmii. Výkon je prováděn s cílem odstranění arytmie, a také zabránění jejímu opakovaní. Úspěšnost výkonu se pohybuje kolem 80 % u paroxysmální formy fibrilace síní, u perzistentní formy je úspěšnost o něco nižší. Až u 20-30 % případů je nutné výkon v budoucnu opakovat.
Co zvyšuje úspěšnost katetrizační ablace a jaká je prevence návratu fibrilace síní?
Důležitou součástí léčby a nejúčinnější prevencí opakování fibrilace síní je ovlivnění rizikových faktorů. Je prokázáno, že pravidelné aerobní cvičení střední intenzity spolu se snížením hmotnosti a léčba syndromu spánkové apnoe vedou ke snížení příznaků spojených s fibrilací síní a zvýšení pravděpodobnosti udržení normálního rytmu.
Katetrizační ablace fibrilace síní
Cílem katetrizační ablace (z důvodu fibrilace síní nebo složité síňové tachykardie) je ovlivnění míst, kde fibrilace síní vzniká a narušení oblasti, které jsou důležité pro její udržení. Výkon je prováděn s cílem odstranění arytmie, a tak zabránění jejímu opakování. Vlastní výkon se děje na katetrizačním sále a může byt proveden z různých přístupů. Obvykle je to pravé nebo levé tříslo, kde se sondují stehenní žíly, případně i tepna. Před vpichem je provedeno místní znecitlivění, takže další průběh vyšetření je nebolestivý. Volba katetrizačního přístupu a počet zavedených katetrů (obvykle 3-4) závisí na rozhodnutí vyšetřujícího lékaře. Vlastní ablace se provádí v levé srdeční síni, do které je nutno proniknout po propíchnutí mezisíňové přepážky speciální dlouhou jehlou zavedené do srdce z pravého třísla (transseptální punkce). Tato část výkonu se provádí za kontroly ultrazvukovým katetrem zavedeným z levého třísla žilním systémem až do pravé srdeční síně a je proto bezpečná.
U menšiny pacientů je přepážka průchodná i bez punkce Při vlastní ablaci se přes zavedený katetr aplikuje tzv. radiofrekvenční energie nebo kryoenergie. Tím dochází ke zničení malé části srdeční tkáně (průměr několik milimetrů). Cílem je vytvořeni ablačních linii kolem vyústění plicních žil do levé síně, případně i na stěnách levé síně tak, aby bylo porušeno šíření elektrických impulzů, které poruchu rytmu spouští nebo umožňují její udržení. Pokud se současně s fibrilací síní zjistí i další častá porucha rytmu, flutter síní, provádí se aplikace energie také v pravé síni. Během výkonu je nutné podávat léky (heparin) k zabránění vzniku sraženin krve. Doba celého výkonu je několik hodin (v průměru 3-5 hodin). Úspěšnost výkonu se pohybuje kolem 80% u záchvatovité formy fibrilace síní, u chronické formy je úspěšnost o něco nižší. Spolehlivě lze efekt výkonu posoudit teprve po uplynutí 3-6 měsíců, kdy dochází k hojení spálenin a k zmenšení dutiny levé síně. Až u 20-30% případů je nutné výkon v budoucnu opakovat. Cílem mapování je vytvořit si představu o tom, jak je velká levá síň a kde se připojují do síně plicní žíly.
Studii zaštiťuje
Institut klinické a experimentální medicíny
Vídeňská 1958/9
140 21 Praha 4
